Mělnický trojboj
Tuhle akci jsem měla vyhlídnutou už dlouho a móóóc jsem se na ní těšila... Byla to kombinace minidogtrekkingu (cca 25km), netradiční poslušnosti a agility. Kromě toho jsem zase po nějaké době viděla Gabču s Desinkou. Zvlášť Desinka měla z toho setkání obrovskou radost... Hned jak uviděla Ajšuli mezi dveřmi utrpěla lehký šok, následkem čehož se jí ohrnuly pysky snad až k uším. Tohle jinak poměrně účinné gesto na magorní Ajšu moc nefunguje, a tak vrhla na Gabču zoufalý pohled s naléhavou prosbou: "Proboha, odveďte TO pryč!!!" Ani to nepomohlo, a tak musela celý víkend snášet přítomnost toho šíleného trapiče, co jí od svého útlého dětsví (samozřejmě proti její vůli a přes její důrazné protesty) považuje za svoji adoptivní maminku.
V minidogtrekkingu jsme s Ajšulí i přes její poměrně silné snahy o sabotáž celé akce skončily první. Skoro celou trasu jsem k mému vlastnímu údivu zvládla běžet. Placatá krajinka kolem Mělníka mi vyhovovala, nasadila jsem celkem pohodové tempíčko a udělali jsme si z toho takovou rychloprocházku. Ajša moc nespolupracovala, buď běžela vedle mě (v lepším případě) nebo se (v tom horším případě) nechala táhnout. Zodpovědně tahala akorát když nám přes cestu přeběhlo pár obrovských jelenů - prý konečně nějaká pořádná motivace. Zpětně mě napadá, že jsme si ty jeleny měli objednat už od startu... Trasu jsme nakonec s několika zakufrováními (do budoucna budu muset ještě zkoordinovat běh s čuměním do mapy) zvládly za 2h 53minut. Gabče s Desinkou to trvalo asi o hodinu déle a Verunka s Vandou a Natálkou se trochu ztratila. Snažili jsme se jí navigovat po telefonu, a pak jsme jí radši ještě šly s Gabčou naproti.
Druhý den následovala "netradiční poslušnost". První na řadě byly cviky sedni, lehni, vstaň - to by nebylo nic zvláštního, ale změna oproti "klasice"byla v tom, že psovod měl provádět cvik synchronně se psem. Ajša se při sedni déle skládala - takže 7 bodů z 10, lehni bylo ok - 10/10, vstaň - 9/10. Následovalo přesení psa z bodu a do bodu B, to bylo v pohodě čapla jsem Ajšu do podpaží přeběhla vyznačený úsek a bylo to za 10/10. Pak byla chůze s vodou a psem - ve stejné ruce měl mít psovod krátké vodítko a kelímek s vodou a měl projít trasu vyznačenou páskami - nevycmrndat vodu a nešlápnout za pásku (ani člověk ani pes). Další disciplínou bylo házení předmětů na cíl - páskou byl vyznačený čtverec, do kterého se měly naházet od další pásky různé věci (smotaná stopovačka, míček, láhev s vodou, dřevěná palička a poklička z hrnce). Pejsek měl při této disciplíně vydržet ležet, což se nám úplně nepovedlo. Když jsem házela pokličkou, tak to Ajšule zřejmě považovala za frisbee a vyběhla asi 2 kroky. Na můj důrazný povel se ale vrátila zpátky. Pak nás čekalo hypnotizování buřta - veselá záležitost zvláště v provedení Desinky :o). Pejsek leží, před nosem má buřta, páníček stojí vedle něj, může na něj mluvit a pes to nesmí sežrat. Po půl minutě páníček poodstoupí do strany, ale pořád může mluvit na psa. Po další půlminutě ustoupí dozadu a už na psa mluvit nesmí. No Ajša sice buřta olízala, ale nesežrala - takže 10/10. Toho buřtíka pak všichni psi dostali za odměnu s sebou. Pak následovala chůze u psovoda, šlo se po chodníku kde byly poházené míčky, létající talíře a kusy buřtů. No Ajša k tomu čuchala, ale nesežrala... Pak bylo předvedení jako na výstavě, to jsme měli za 9/10.
Po poslušnosti se běžely dva parkúry - jumping a agility. V jumpingu jsme měli bohužel jedno odmítnutí a v agility Ajša ošklivě nabourala do plechového začátku látkového tunelu. Prostě se jí tam v zatáčce do tunelu nevešla zadní noha. Měla jsem strach jestli se nějak nezranila, ale asi se hlavně hodně lekla. Sice chvíli šetřila tu nohu, ale po pár překážkách už zas běžela normálně a měla z toho radost, takže jsme parkúr normálně dokončily.
Celkově, když se všechno sečetlo, jsme k mému velkému překvapení skončily první - vyhrály jsme nádherný pohár a spoustu dalších nádherných cen. Největší radost jsem měla ze psího batůžku (no, Ajšule naštěstí zatím ani netuší, že jí tím skončily dny slastného flákání na výletech :o)))
Desinka se postarala o pobavení širokého okolí - při hypnotizování buřta ho sežrala asi po půl vteřině a následná chůze u psovoda byla spíš tažení Gábiny od buřtu k buřtu. Vrcholem celé akce bylo, když Desinka při jumpingu (byl na druhé straně fotbalového hřiště než poslušnost) po absolvování prvních dvou překážek utekla dojíst ty zbylé buřty. Než za ní Gábinja doběhla, tak už byly samozřejmě fuč... Desinka prostě od rozdělané práce neochází :o)))
Sice jsme to vyhráli, ale stoprocentní HVĚZDOU víkendu byla nepochybně Desinka :o)))